Aglianico – královská odrůda jižní Itálie

Jaké jsou tři nejprestižnější červené odrůdy Itálie? Podle řady expertů to jsou Sangiovese, Nebbiolo a Aglianico. Odrůda Sangiovese je základem velkých vín z Toskánska, odrůda Nebbiolo zase piemontského Barola a Barbaresca. Aglianico pak podle mnohých dává vzniknout nejzajímavějším červeným vínům jižní poloviny Itálie. Minimálně pro regiony Kampánie a Basilicata to platí 100%. Pojďme si představit odrůdu, bez které se, pokud to s italskými víny myslíte vážně, prostě neobejdete.

Tak za prvé, Aglianico je podle všeho jedna z nejstarších odrůd jižní Itálie. Podle některých badatelů bylo přivezeno do oblasti dnešní Kampánie Řeky v 7. nebo 6. století p.n.l. Skutečný původ odrůdy a jejího názvu ale zůstává spíše nejasný. Podle všeho mohlo jít o původní italskou odrůdu, protože genetické studie z roku 2004 nenašly žádnou spojitost mezi Aglianicem a řeckými odrůdami. Kdo ví, každopádně název Aglianico se poprvé objevuje v historických pramenech až v roce 1520.

Dnes je Aglianico symbolem nejlepších červených vín z Kampánie a Basilicaty. Vysazeno je ale také jinde v Itálii, najdete ho v Apulii, Abruzzu nebo Laziu. Celková rozloha vinic Aglianica dosahuje zhruba 10 500 hektarů, což není úplně málo.

Velká vína Kampánie

Aglianico je vysazeno ve všech pěti provinciích Kampánie a je základem zdejších DOCG vín Taurasi a Aglianico del Taburno. Důkazem tvrzení, že Aglianico patří do světové odrůdové extraligy, budiž skutečnost, že například některá některá vína Taurasi DOCG z 60. a 70. let 20. století jsou stále ve skvělé formě. Prostě kvalitní Aglianico může pohádkově vyzrávat.

Díky vulkanickým půdám se v Kampánii dochovaly i více než 100 let staré keře, vysazené v období před řáděním škůdce mšičky révokazu. Jedny z nejstarších keřů Aglianica má vinařství Feudi di San Gregorio. V jeho vinicích najdete prastaré keře dosahující věku 120 až 180 let (viz fotografie u tohoto příspěvku). Více než stoletými keři Aglianica disponuje i vinařství Cantina del Taburno. Zajímavé je, že na vulkanických půdách je Aglianico vysazeno i v regionu Basilicata, konkrétně v okolí vyhaslé sopky Vulture.

Ale zpět do Kampánie. Na odrůdě Aglianico jsou postavena nejprestižnější červená vína nesoucí označení Taurasi DOCG. Zajímavostí je, že právě tato vína vůbec jako první v jižní Itálii získala prestižní označení garance kvality a původu DOCG, a to již v roce 1993. Apelační pravidla Taurasi DOCG umožňují až 15% příměs jiných odrůd, používá se zejména místní aromatická odrůda Piedirosso, ale většinou se Taurasi DOCG lahvuje výhradně jako čisté 100% Aglianico. Před uvedením do prodeje navíc víno musí zrát minimálně tři roky, z toho rok ve dřevě. Druhé DOCG Kampánie je Aglianico del Taburno, jde o vinařskou oblast v okolí městečka Benevento, severozápadně od oblasti Taurasi. Vína Aglianico del Taburno spadají do kategorie DOCG od roku 2011. V tomto případě pak přimíchávání dalších odrůd není povoleno.

Basilicata je jeden z nejmenších vinařských regionů Itálie, najdete ho v sousedství slavnější Apulie. Tento region je obecně méně rozvinutý a zemědělsky zaměřený. Drtivá většina vín z Basilicaty se stále prodává jako tzv. „bulk wine“, tedy v překladu něco jako sudové víno. Pouze malá část zdejších vín končí v lahvích a dost často to jsou právě červená vína z nejznámější oblasti Aglianico del Vulture DOC. Kombinace vyšších nadmořských výšek, vulkanických půd a relativně chladného podnebí dává zdejším vínům velmi specifický charakter. I v tomto případě pravidla apelace požadují 100% Aglianico.

Co čekat v láhvi?

Odborníci i milovníci vín si na Aglianicu cení toho, že odrůda je velmi dobře schopna převést lokální specifika a podmínky do výsledné podoby vína. Podobně jako Pinot noir nebo Cabernet Sauvignon je velmi citlivá na terroir a jeho odlišnosti. Hrozny Aglianica mají velmi tlusté slupky, odrůda je velmi odolná vůči botrytidě a velmi pozdě dozrává. Uvádí se, že jako jedna z posledních odrůd v celé Itálii. V oblasti Vulture v Basilicatě může sklizeň někdy probíhat až v druhé polovině listopadu. Vína odrůdy Aglianico mají typicky vyšší kyselinu i třísloviny. Odrůda nemá problém dozrávat ani ve vyšších nadmořských výškách kolem šesti až sedmi set metrů nad mořem, kde některé jiné odrůdy mají problém dosáhnout optimální zralosti.

Vína odrůdy Aglianico, ač mohou pocházet z různých regionů, mají některé společné znaky. Jsou pevná a zároveň delikátní, často s minerálním charakterem, s animálními či bylinkovými tóny, spoustou červeného ovoce. V chuti jsou krásně strukturovaná, mají hloubku a charakter. Pokud se hrozny nenechají přezrát, objevuje se vínech také elegantní květinovost připomínající tóny růže (odkaz na vína Barolo).

Za hubičku

Aglianico má velmi dobrý potenciál pro zrání v čase. Mladá vína Aglianico naopak mohou někdy působit hrubě, trpce a svíravě. To má za následek přirozeně vysoká kyselina a také třísloviny. Možná i proto si řada pijáků vín k Aglianicu nenajde cestu a takto skvělá vína tak často seženete za ceny o desítky procent nižší, než je tomu u velkých vín z Toskánska nebo Piemontu.

Kombinace minerality, zemitých a často až animálních tónů vína Aglianico velmi výrazně odlišuje od jiných jihoitalských odrůd jako je Montepulciano, Primitivo nebo Nero d Avola, jejichž vína daleko více charakterizuje primární ovocitost. Pokud hledáte originalitu a vína vybočující z hlavních spotřebitelských proudů, rozhodně doporučuji Aglianico ochutnat.

Napsat komentář