Bolgheri DOC

Bolgheri DOC „V Bolgheri je dost těžké mluvit o něčem jako je terroir. Můžeme zde pěstovat vše, můžeme míchat odrůdy, jak se nám zlíbí a navíc nemáme skoro žádnou historii,“ tvrdí Giacomo Satta, syn Michele Satty, jednoho ze zásadních vinařů v Bolgheri a zároveň jednoho z mála vinařů, který z regionu ohraničeným kopci a mořem skutečně pochází. „Přitom tohle místo je specifické a vína mají svůj jasně definovaný charakter,“ dodává.

Bolgheri DOC je pro mnoho milovníků vína trochu obskurní apelací. Ne snad kvůli kvalitě vín, ta si nezadá se světovou špičkou v oblasti modrých odrůd. Spíše jde o místo s (velmi krátkou) pověstí rejdiště zlatokopů z velkých italských vinařství, pěstujících velká vína za velké ceny. Toto renomé si ovšem Bolgheri nezaslouží, a i když vedle věhlasu sousedního Chianti se jeho trpasličích 1200 hektarů o stáří sotva dvaceti let červená studem, tak jde o apelaci zajímavou a stoprocentně navštívení hodnou.

Historie

Sklep v jeskyni - Michele Satta Mezi městečky Bolgheri a Castagneto Carducci se víno pěstovalo dlouho před druhou polovinou dvacátého století, kdy se tato oblast proslavila. Podle pamětníků šlo o víno pro potřebu místních zemědělců s výnosem kolem 15 kg hroznů na keř. S odrůdou si nikdo hlavu nelámal. V roce 1944 však vizionářský markýz Mario Incisa della Rocchetta, který často pobýval na své historické usedlosti na špičce kopce nad Bolgheri, pod ní vysázel pár hektarů cabernetu sauvignon (ten mimochodem dodalo Chateau Lafite) a spolu se svým enologem Giacomo Tachisem vytvořili z prvních sklizní víno, jež se po jisté době zrání ukázalo jako mimořádně zajímavé a naprosto netypické pro Toskánsko resp. celou Itálii. Markýz svůj produkt ukázal synovcům, což nebyl nikdo menší než bratři Piero a Lodovico Antinoriové a ti po konzultaci se slavným profesorem Peynaudem z Bordeaux začali v roce 1968 prodávat markýzův cabernet sauvignon pod značkou Sassicaia. Ta v roce 1978 rozmetala veškerou konkurenci světových Bordeaux blendů v přehlídce organizované časopisem Decanter a cena zemědělských pozemků v Bolgheri začala dramaticky stoupat. Už v roce 1980 začal Lodovico Antinori v sousedství Sassicaie pěstovat cabernet sauvignon a merlot a na trhu se s ročníkem 1985 objevila další ikona – Ornellaia. (Za koncovkou -aia v názvu mnoha bolgherijských vín není nic tajemného, tato koncovka je typická pro označení místa – v našem případě vionohradu. Sassi například znamená v italštině „kamení“, tak snad Kamenice?).

Úřady vinaře z Bolgheri v osmdesátých letech nebraly úplně vážně, nebo si nedokázaly poradit s použitím mezinárodních červených odrůd, a tak byla apelace Bolgheri DOC (Denominazione di Origine Controllata) ustanovena až v roce 1983 a to jen pro bílá vína a rosé. Na konci devadesátých let začali bolgherijskou půdu okupovat slavní italští vinaři (Allegrini, Frescobaldi, Berlucchi, Gaja…). Do roku 1998 měl region Bolgheri DOC (současná pravidla pro pěstování modrých odrůd pocházejí z roku 1994) směšných 200 hektarů. V současnosti je to 1205 hektarů, ovšem minimálně na jistý čas to bude číslo konečné, neboť nové výsatby a nová vinařství nemají povoleno označení DOC, ať plní regule konsorcia Bolgheri DOC či ne.

Terroir

Vinařství Michele Satta Seriózní vinařský průmysl se v Bolgheri objevil až ke konci dvacátého století především kvůli převládajícímu názoru, že tak blízko moře zkrátka vinnou révu pěstovat nelze. V současnosti naopak všichni vinaři v Bolgheri tvrdí, že právě blízkost mořského pobřeží dává vínům z Bolgheri jejich jedinečnost, která se projevuje v typické slanosti v aromatu i chuti místních vín. Blízkost moře a s ním spojené západní chladivé povětří v srpnu a září zpomaluje zrání hroznů a přispívá tak k vyváženému vývoji jejich fyziologické zralosti. Dalším podstatným geografickým faktorem je pohoří stoupající na severovýchodě od řeky Ceciny a od potoka Cornia na jihovýchodě. Tato pahorkatina (mimochodem mimořádně působivá) v zimních měsících brání chladnému proudění vzduchu od východu a v teplých měsících naopak přispívá k ochlazování regionu díky klesajícímu chladnějšímu vzduchu z vyšších nadmořských výšek. (Průměrná teplota v období od dubna do září je 18,6 °C, v srpnu pak 24 °C; roční výška srážek je 600 mm).

Bolgherijský terroir naopak krapet tápe při určení typičnosti půdního složení. Na zmíněných 1200 hektarech bylo definováno 27 půdních profilů (od říčních naplavenin přes vápence po jílovité půdy), nicméně zvláště na jihozápadě převládají půdy písečné, s dobrou retenční schopností. Blízkost moře i převládající půdní složení dávají paralelu k Bordeaux, stejně jako použití mezinárodních odrůd cabernet sauvignon, cabernet franc a merlot. Část vinařů ovšem vnímá místní podmínky spíše jako středomořské a doplňují výše zmíněné odrůdy syrahem a viognierem. Průkopníkem odrůd z údolí Rhóny byl především Michele Satta. Jednotlivé odrůdy jsou pak v Bolgheri DOC zastoupeny v následujícím poměru: cabernet sauvignon 43 %, merlot 25 %, cabernet franc 9,5 %, petit verdot 6 %, syrah 7 %, sangiovese 2 %, vermentino 6,5 %, viognier 0,5 % a sauvignon blanc 0,33 %. Hustota výsadby je zhruba 7000 keřů na hektar a réva je v Bolgheri tradičně vedena jako vertikální kordon.

Použité odrůdy a jejich
maximální množství
Předepsaná doba zrání vína
Bolgheri DOC 0 – 100 % cabernet sauvignon
0 – 100 % merlot
0 – 100 % cabernet franc
0 – 50 % syrah
0 – 50 % sangiovese

Víno může být
uvedeno na trh
až 1. září následujícího
roku od sklizně.
Bolgheri Superiore 0 – 100 % cabernet sauvignon
0 – 100 % merlot
0 – 100 % cabernet franc
0 – 50 % syrah
0 – 50 % sangiovese
Víno může být
uvedeno
na trh po dvou letech
(počítáno od 1. ledna
roku následujícího od sklizně).
Z toho musí 1 rok zrát
v dubových sudech.

Bolgheri Sassicaia min. 80 % cabernet sauvignon Víno může být uvedeno
na trh po dvou letech
(počítáno od 1. ledna roku
následujícího od sklizně).
Z toho musí 18 měsíců zrát
v dubových sudech typu barrique.

Víno

Vinařství v industriální zóně - Poggio Al TesoroVinařství v Bolgheri mají většinou velmi podobný repertoár. Jedno nebo dvě bílá vína a čtyři až pět vín červených. Z údajů o zastoupení odrůd je zřejmé, že bílé víno se dělá většinou z odrůdy vermentino, občas v kombinaci se sauvignonem blanc. Aroma i chuť citrusů (citrón, limetka, citrónová kůra, pomeranč) a medu provází typická hořčinka, obsah alkoholu je často vyšší, zatímco kyseliny se pohybují někde pod hranicí 6 g/l. Bohužel občas nemile překvapí nepřirozené tóny tropického ovoce, což svědčí o tom, že některá vinařství své vermentino produkují především pro supermarketové regály. Maloobchodní cena (i seriózních kousků) je velmi přijatelná – 10 až 15 eur. Naopak velmi kvalitní, komplexní víno se v Bolgheri produkuje z odrůdy viognier, která má v této oblasti velký potenciál.

Většina producentů nabízí také rosé, ale někdy to vypadá, že se za to trochu stydí a omluvně krčí rameny a říkají: „To víte, turisté“. Nicméně se nemají za co stydět. Bolgherijská rosé, typicky v kombinaci merlot/cabernet franc, jsou suchá, svěží a férová vína za přijatelnou cenu.

S červenými víny je to složitější. Sortiment se sice často opakuje – základní rosso za cca 15 eur především pro gastronomii; blend postavený o třídu výše; dále víno s označením Bolgheri Superiore, tedy chlouba vinařství za 50 až 150 eur a jedno nebo dvě odrůdová vína různé úrovně často 100% syrah, ale také lze najít i 100% sangiovese). Na úrovni vín Bolgheri Superiore panuje menší chaos. Vzhledem k regulím DOC mohou vinařství používat povolené odrůdy s velkou volností a také to dělají. Sassicaia je postavená na cabernetu sauvignon, zatímco v Ornellaie najdeme kromě něj ještě téměř 30 % merlotu a také cabernet franc a petit verdot. Dedicato A Walter, superiore z vinařství Poggio Al Tesoro, je 100% cabernet franc a Michele Satta má svou hvězdu I Castagni postavenou na „australském“ blendu cabernet sauvignon/syrah. Zkrátka aromatický a chuťový profil určuje vždy převažující odrůda (a to většinou typicky) a sjednocujícím prvkem bolgherijských červených vín je pak typická slanost v aromatu i chuti, někdy až k vůni uzeného masa. Samozřejmostí je dlouhé zrání v sudech typu barrique (ovšem ne vždy záměrně v nových) a zrání v láhvi. Vína s označením Bolgheri Superiore jsou téměř ve všech případech vína velká, koncentrovaná a komplexní, s jasnou strukturou a tělem v kategorii středně plné-plné. Pokud se Bolgherijská velká vína přirovnávají k vínům z Bordeaux, pak jsou oproti nim o poznání přístupnější. Obecně jsou velmi dobře pitelná po šesti letech, snad jen Sassicaia vyžaduje delší dobu zrání v láhvi, než ukáže svůj potenciál.

I renomovaní kritici si však trochu lámou hlavu právě nad dobou archivace a vývojem v láhvi u bolgherijských velkých vín. Zádrhel je samozřejmě v trapně krátké historii regionu, kdy jediná Sassicaia se blíží padesáti letům, Ornellaia se pak vyrábí třicet let a drtivá většina zbylých bolgherijských velkých vín se začala vyrábět buď v devadesátých letech ale spíše až po roce 2000. Na relevantní data k archivaci bude třeba ještě pár let počkat, ovšem odborníci se shodují na slušném potenciálu bolgherijských superiores díky jejich precizní struktuře postavené většinou na cabernetu sauvignon a v současnosti jim dávají cca 25 až 30 let života (největší potenciál i nejvyšší cenu mají jednoznačně Sassicaia a Ornellaia, které se v hodnoceních kritiků za posledních deset let často držely na hodnotách 95+). Jiná a daleko jasnější situace je u jednotlivých ročníků. V Bolgheri jsou klimatické podmínky relativně stabilní a snad jen roky 2002, 2011 a 2014 se dají označit za horší, nikoliv však špatné a na druhé straně ročníky 2004, 2006, 2009 a 2010 jsou hodnoceny nejvýše.

Časopis Decanter letos v červnu zveřejnil nejzajímavější vína z Bolgheri, která jsou v současnosti na trhu (všechna níže uvedená vína jsou hodnocena jako „outstanding“, tedy 95+), přičemž několik z nich lze pořídit za cenu kolem 50 eur, což vzhledem ke kvalitě dělá z Bolgheri zajímavou alternativu k vínům z Bordeaux.

Castello di Bolgheri 2011
Grattamacco 2011
Ornellaia 2011
Poggio Al Tesoro, Dedicato A Walter 2010
Sassicaia 2011
Argentiera 2010
Campo Alla Sughera, Arnione 2009
Dona Olimpia 1898, Millepass 2009
I Luoghi Campo Al Fico 2011