Enotria – „země vína”

Enotria – „země vína” Nikdo neví přesně kdy a kde začal příběh vína, jisté však je, že člověk se věnoval kultivaci révy vinné ještě mnohem dříve, než nás informují historické prameny. Bible pravděpodobně není od pravdy příliš daleko, neboť kniha I. Starého zákona – Genesis – uvádí, že Noe vysadil vinohrad na úpatí hory Ararat, z jehož plodů vyprodukoval víno. Experti rovněž označují jako kolébku vína krajinu Kavkazu a Přední Asie, která se rozprostírá mezi Černým a Kaspickým mořem a zasahuje do území dnešní Gruzie, Arménie, Sýrie, Turecka, Iráku a Íránu. Tomu nasvědčují i různé místní nálezy zbytků lisů, vinařských pomůcek a nádob, včetně slupek a peciček hroznů, jejichž stáří se odhaduje na 7000 či více let. Vína se z Kavkazu plavila po řece Eufrat v malých člunech vyrobených z ovčích či kozích kůží, aby zásobovala velkolepá města Babylon, Ur a Sumer, odkud se poté dostala do Egypta a s migrujícími Féničany posléze až do západního Středomoří.

Nadšení starých Řeků, kultura Etrusků

4.jpg Od 10. století před Kristem začali jih dnešní Itálie postupně osídlovat kolonizátoři z antického Řecka, kteří s sebou přivezli nové vinohradnické a vinařské postupy. Ti byli kvalitou zdejších vín tak nadšeni, že své nové kolonie okamžitě pojmenovali Oenotria (Enotria) neboli „země vína“ (z řeckého oinos  = víno). Tento název se zachoval dodnes, a to nejen v souvislosti s víny z jihu Apeninského poloostrova, nýbrž se vztahuje na vína celé Itálie. Ještě dnes, po více než 3000 letech, lze spatřit vliv Řeků zejména v regionu Kampánie na tamní vinohradnictví a není bez zajímavosti, že jména některých autochtonních odrůd nám připomínají jejich řecký původ: např. Greco, Grechetto, Grecanico, Aglianico (což je zkomolenina slova „ellenico“, rozuměj „helénský“) apod.

1.jpgV téže době se v kopcovité krajině na uzemí dnešního Toskánska, Umbrie, Lazia a Kampánie věnovali kultivaci révy vinné i Etruskové, o jejichž civilizaci toho příliš mnoho nevíme. Víme však, že pěstovali révu vinnou na vysokém vedení, což jim umožňovalo dosahovat velkých výnosů a vína uskladňovali v nádobách podobných amforám. Tato společnost byla silně ovlivňována řeckou kulturou, která se na jejich území dostala z kolonií na jihu, než byla ve 3. století zcela začleněna do říše římské. Náhrobky Etrusků často zdobily výjevy z hostin a pitek, na kterých mohly být přítomny i ženy (na rozdíl od řeckých sympozií) a četné archeologické nálezy nádob a bronzových pohárů poukazují na bohatě rozvinutou vinnou kulturu tohoto národa, ačkoliv mnohé z jejich historie zůstává dodnes záhadou.

Staří Římané: inovace, rostoucí trh s vínem, orgie

Staří Římané, kteří byli velmi praktičtí, si rychle uvědomili jak velký komerční potenciál jim vinohradnictví a produkce vína skýtá. Zavedli nové technologie, jako například plnění nádob s vínem až po samý okraj s pevně utěsněnými korkovými uzávěry zalitými voskem nebo pryskyřicí, čímž se zabránilo oxidaci, rychlému stárnutí vína a jeho znehodnocení. Zatímco Řekové považovali území Etrusků za zahradu, pro Římany to byl zdroj požitku a rozkoše. Jejich trh vínem vzkvétal s rozvíjející se říší, až dosáhl neuvěřitelně obrovských proporcí. Smetánka tehdejší římské společnosti si v letoviscích dnešní Kampánie, jakými byly Pompeje a Herculaneum, užívala nekonečných pitek a legendárních orgií. Sídla jejích představitelů oplývala bohatstvím, jaké se dá přirovnat k dnešním châteaux v Bordeaux. To se však mělo změnit. Nejprve 24. srpna roku 79 vybuchla sopka Vesuv a postupem času se rozpadl Řím.

Itálie jako tradiční leader v produkci vína

2.jpg Produkce vína na Apeninském poloostrově však pokračovala od těchto dob po další staletí dále a pravděpodobně jen s velmi nepatrnými změnami co se týká samotné výroby. Dnes Itálie nejenže produkuje a vyváží více vína než kterýkoliv jiný stát na světě, ale nabízí nepředstavitelně širokou škálu stylů vín všech barev, vůní a chutí pro každou příležitost a každou peněženku. Je těžké představit si, že ještě o jednu či dvě generace dříve se převážná většina italských vín nelahvovala, nýbrž se konzumovala jako vína sudová, v Itálii zvaná vini sfusi . Italští vinaři se proto začali snažit o zavedení legislativy za účelem zvýšení kvality a tak v 60. letech minulého století vznikl systém DOC ( Denominazione di Origine Controllata ), z čehož je odvozen i název tohoto webu – VinoDoc. Doufejme, že návštěvníci těchto stránek budou zlákáni k toulkám za víny do Enotrie – země vína. Regionální gastronomie i obyčeje a zvyky tu zůstávají velmi individuální a místní dialekty mohou zmást i obyvatele z jiných končin této země. Italská vína jsou díky svým oblastem, rozličným specifickým  terroirům  a domorodým odrůdám velmi osobitá. a to je ve světě s postupující globalizací velký úspěch.