BUONA PASQUA ANEB ITALSKÉ VELIKONOCE

BUONA PASQUA ANEB ITALSKÉ VELIKONOCE

Velikonoce jsou tady. Pojďme se tedy podívat, jak se slaví v Itálii Pasqua – tak se totiž tyto svátky jara nazývají v italštině. Od těch našich se příliš neliší.

PAŠIJOVÝ TÝDEN

Květnou nedělí začíná tzv. Pašijový týden, v Itálii nazývaný „la settimana Santa“. Tento den evokuje příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde jej lidé vítali palmovými větvemi, proto se také v mnoha zemích nazývá „palmová“ (italsky Domenica delle Palme). A jelikož u nás palmy nerostou, bývají zdejší kostely vyzdobeny květy (odtud český název této neděle) a symbolizují je spíše kočičky, jehnědy či zelené větvičky z vrby nebo břízy, zatímco v Itálii to pak nejčastěji bývají olivové ratolesti. Květná neděle letos připadla na 29. března.

Modré pondělí znamená pro děti začátek prázdnin, dospělí nesmějí vykonávat žádnou práci. Podle církevní tradice se v tento den kostely zdobily modrým suknem. Šedivé úterý zase znamená, že si hospodyňky vezmou svá košťata a vymetou všechny pavučiny ve svém obydlí a hospodářských staveních. Škaredá středa získala své přízvisko proto, že právě ve středu zradil Jidáš Ježíše. V lidové folklorní tradici si lze připomenout tuto událost v podobě pečiva, které dostává tvar písmene „J“. Lidové pořekadlo praví, že kdo se bude škaredit na škaredou středu, bude se škaredit každou středu celý následující rok. Také v tento den se uklízelo a vymetaly se komíny, čímž se zaháněli zlí duchové, a tak je možné objevit i název sazometná středa. Říká se, že na Zelený čtvrtek všechny zvony odlétají do Říma, aby se tam rozezvučely na Bílou sobotu. Mezitím je však ještě Velký pátek, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Tento den se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ

Nejsvátečnějším dnem Velikonoc je neděle, aneb Boží hod velikonoční, kdy chodí do kostela i nevěřící. V Itálii zajdou po mši muži do svého oblíbeného baru na aperitiv, zatímco ženy doma připravují oběd, jehož hlavním chodem je zpravidla jehněčí nebo kůzlečí pečeně Capreto o Agnello al forno – viz recept níže). Tomu předchází první chody v podobě antipasti misti, polévka Minestra di Pasqua nebo Brodetto Pasquale a zpravidla dva druhy pasty –  pasta corta (krátké těstoviny, např. penne rigate nebo farfale) a pasta lunga (dlouhé těstoviny, např. tagliatelle nebo fettuccine), jak je zvykem v Itálii při slavnostních příležitostech. Jako dezert se podává moučník Colomba, připomínající „bábovku“ Panettone, ale který tvarem připomíná holubici, jako symbol míru a klidu, což je nejtypičtější jídlem italských Velikonoc. V Neapoli se můžete setkat s dezertem zvaným La Pastiera Napoletana, což je zpravidla mřížkový koláč (něco na způsob velké anglické Hot cross bun), avšak kromě rozinek a skořice je rovněž plněný tvarohem Ricotta a kandovaným citrusovým ovocem, zatímco v Římě bývá zvykem sladká Pizza Ricresciuta s ricottou, rozinkami a skořicí.  A nezapomeňte na čokoládová vejce pro děti – s překvapením uvnitř, samozřejmě!

VELIKONOČNÍ RECEPT

Agnello o Capreto al Forno
(Rozpočet pro 4 osoby)

1 jehněčí nebo kůzlečí kýta
2 dl olivového extra panenského oleje
2 citrony
5 stroužků česneku
několik větviček rozmarýnu
sůl a pepř

Kýtu osolíme, opepříme a prošpikujeme česnekem a naložíme přes noc v marinádě z olivového oleje a citronové šťávy. Vše vložíme doprostřed pekáčku, obložíme  rozmarýnem a pečeme v troubě při teplotě 190 °C asi 1-1/2 hodiny. Jehně i kůzle mají velmi křehké maso, téměř bez tuku, proto vyžadují neustálé podlévání a pečení pod aluminiovou fólií. Jako přílohu podáváme nové brambory, rozpůlené hlávky česneku, popř. cibulky, kterými kýtu obložíme a v troubě pečeme společně.

Buon appetito!

Ačkoli známé italské přísloví praví „Natale con i tuoi e Pasqua con chi vuoi“ (Vánoce s rodinou, Velikonoce s kým se vám zlíbí), většina Italů tráví oba svátky se svými rodinami. A tak vám všem přeji Buona Pasqua aneb radostné Velikonoce!

Napsat komentář